Kostel Sboru Karla Farského v Plzni nenápadně zdobí nároží ulic Klatovská a Husova.
Historie
Kostel Sboru Dr. Karla Farského společně s farou a budovou školy nechali v novorománském slohu s novogotickými prvky dle plánů stavitele Václava Daniela vystavět němečtí evangelíci v Plzni. Stavba proběhla v letech 1865-1869. Povolení ke stavbě bylo vydáno 29.4.1865 a základní kámen do základu budoucího oltáře byl položen 29. června téhož roku. Do základů stavby byl vložen i písemný odkaz pro budoucnost v podobě císařského patentu z 8.4.1961, půdorys a nárys stavěných budov, a další dobové dokumenty. Posvěcení kostela spojené s jeho otevřením proběhlo za účasti zástupců města i čestných hostů z Prahy dne 8.9.1869. Věž byla ze stávajícího sanktusníku vystavěna Edvardem Krochem roku 1895, což si vyžádalo instalaci litinových sloupů na galerii, které nesou část hmotnosti zvonice. 22.2.1903 se zde poprvé konala česká mše, co poté po dohodě i nadále příležitostně pokračovalo. Od 30. let 20. století byl kostel z důvodu úbytku německých věřících administrován Chebu a tento trend pokračoval až do konce války. Během osvobozování Plzně americkou armádou byl kostel 6.5.1945 silně poškozen. S touto dobou se pojí kuriozita dochovaná do dnešních dnů, kterou je průstřel okenní tabulky na galerii a dále stopa po téže kulce v oltářním obraze.
Po válce byl 6.5.1945 kostel Revolučním národním výborem přidělen Československé církvi husitské a již 13.5.1945 zde zástupce faráře br. Jaroslav Fiedler konal první bohoslužbu. V roce 1950 byl církvi přidělen i přilehlý objekt fary a školy. V 70. letech 20. století vzniká v oddělené místnosti dle návrhu bratra Michala Moce kolumbárium pro 48 uren, které je ozdobeno triptychem Jany Wienerové „Kristus-naděje života“. V roce 1971 podle návrhu Prof. Jindřicha Metyše vzniká dominanta průčelí v podobě okna „Strom života“, dále i symbol CČSSH a kovový nápis „Sbor Karla Farského“. Dle návrhu biskupa J.Fialky je interiér roku 1973 doplněn o novou kazatelnu. Objekt po létech devastace prošel v roce 1990 opravou.
Současnost
Budova je postavena pod vlivem eklekticismu druhé poloviny 19. století s převládajícími novorománskými prvky (zejména na věži), novogotickými opěrnými pilíři i novorenesančními prvky na portálu kostela. Vlastní prostor chrámu byl koncipován pro přibližně 150 lidí. Mezi původní prvky stavby patří ústřední oltářní obraz malíře Carla Johanna Nepomuka Hemerleina „Z mrtvýchvstalý Kristus“, který v roce 1868 kostelu darovala manželka stavitele Augusta Danielová, původní vstupní dveře včetně kování, vyřezávané lavice či kazetový strop, ale především novorenesanční varhany od pražského varhanáře Karla Schiffnera z roku 1885, mající 2 manuály a boční hrací stůl. Mimo zmiňovaného oltářního obrazu v interiéru za zmínku stojí i stůl Páně od J. Kotzy s plastikou „Blahoslavení milosrdní-voda živá“ či osmiboká křtitelnice z červenohnědého mramoru.
Fotogalerie
