Původní záměr
Publikováno 1.6.2011
Záměrem projektu je uspokojit plzeňské potřeby po moderním multifunkčním divadelním zařízením, které nabídne zázemí pro operu, činohru, operetu, muzikály či koncerty, stejně tak jako pro výstavy nebo studiové scény. Tento objekt, budovaný na nevyužitém prostoru mezi Jízdeckou ulicí a Palackého náměstím, nejen že nahradí již nedostačující prostory Komorního divadle, ale nabídne rovněž prostor pro další činnosti, jako je baletní škola či zázemí pro neprofesionální scénu nebo výuku. Koncept vychází z primárního prostoru s hledištěm pro 500 diváků a případnou doplňkovou scénou, která pojme případně dalších 200 diváků.
Vlastní záměr stavby vychází z prvotního návrhu portugalského architektonického studia CONTEMPORÂNEA, LDA, který je dále v roce 2009 rozpracován sdružením společností Helika-Ingem do podoby projektové dokumentace pro územní rozhodnutí. Autorem konceptu budovy je akademický architekt Vladimír Kružík ze společnosti Helika. V roce 2010 dokončen návrh vnější podoby včetně barevnosti fasád celého objektu. Na jaře roku 2011 byl prováděn před zahájením vlastní stavby archeologický průzkum. Dalším důvodem byla i kandidatura města Plzeň na Evropské město kultury 2015, v rámci které se město Plzeň k výstavbě divadla zavázalo.
Výstavba a popis stavby
K slavnostnímu položení základního kamene došlo 13.6.2012. Dodavatelem stavby byla firma Hochtief. Pro veřejnost se divadlo otevřelo 1.9.2014 předpremiérou opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Slavnostní premiéra, které předcházelo posvěcení divadla plzeňským biskupem Mons. Františkem Radkovským a slavnostní průvod s patronem plzeňské kultury pak byla 2.9.2014. Pro divadlo byly uvažovány různé názvy, např. Divadlo Václava Havla či Miroslava Horníčka. Zastupitelstvo města Plzně však odsouhlasilo na svém zasedání 30.1.2014 neutrální název Nové divadlo.
Komplex Nového divadla je členěn na divadelní budovu a na souběžně orientovanou budovu administrativní, která mimo provozního zázemí poskytuje i zvukovou izolaci od frekventované Jízdecké ulice. Mezi budovami, vzájemně propojenými můstky vzniká veřejný prostor, jemuž vévodí 20 tunový betonový oblázek. Z konstrukčního hlediska jsou budovy monolitické betonové konstrukce s pláštěm z probarveného litého betonu v pohledové úpravě. Dominantou celého komplexu je v průčelí umístěná betonová opona s 39 otvory o celkových rozměrech 31,8 x 13,8 x 0,6 metrů a váze přes 100 tun jejíž autorkou je je akademická malířka Ivana Hanzlíková ze sdružení KVADRA, která spolupracovala s akademickým architektem Vladimírem Kružíkem. Fasáda je do ulice nakloněna pod úhlem 11° což při horní hraně tvoří přesah 2,65 m. Celková kompozice je doplněna o nasvícení s proměnlivou barvou. Zajímavostí této opony je, že vznikla prostřednictvím tlakové betonáže trvající nepřetržitě 43 hodin skrz 29 napouštěcích otvorů, kterými bylo postupně od paty ke koruně načerpáno 100 kubických metrů samozhutnitelného betonu.
Z provozního hlediska je Nové divadlo členěno na dvě scény. Hlavní scéna má kapacitu 461 diváků. Slavnostní opona z lněného plátna o rozměrech 10×16 metrů je zdobena motivem akademické malířky Ivany Hajdukové. Jeviště lze upravovat díky 8 výškově nastavitelným pojízdným stolům a disponuje rovněž kazetovou točnou o rozměrech 12×12 metrů.
Druhou scénou je tzv. Malá scéna, též Black Box, s kapacitou 150 diváků, disponující velmi variabilním hledištěm, umožňující různorodé uspořádání scény. Scénicky lze i využít ochoz obepínající prostor scény a hlediště.
Mimo scén jsou k dipozici i zkušebny orchestru, činohry a především architektonicky unikátní zkušebna baletu, přecházející přes prosklenou stěnu v terasu s výhledem na severní část Plzně.
Fotografie z archeologického průzkumu a výstavby
Fotografie interiéru
Fotografie exteriéru
Tak moment, je to parník za miliardu, kde doposud není vyřešen bezbariérový vstup, a když páni močí, je na ně vidět z ulice, a ultramoderní rampa je, z kdovíjakého důvodu, ovládána z Německa, nebo divadlo?
Doplněna informace o položení základního kamane.