Židovský hřbitov

Židovský hřbitovV současné době užívaný hřbitov v Rokycanské ulici byl založen v roce 1898. Jeho součástí byla i obřadní síň ze stejného roku od architekta Josefa Farkače, stojící ve východní části hřbitova poblíž vstupní brány.  Síň byla zbořena před rokem  mezi lety 1988 až 1990. Na hřbitově je uloženo 18 uren obětí transportu s náhrobkem z roku 1973 a rovněž je zde instalován pomník obětem nacizmu z roku 1951.

Literatura

Fiedler Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992

 

Středověký židovský hřbitov v Plzni

O přesné poloze středověkého židovského hřbitova v Plzni panovaly a nutno připustit, že stále panují, určité nejasnosti. Nesporné je, že se toto pohřebiště nacházelo západně od tehdejšího centra města na tzv. Skvrňaském předměstí. Z písemných pramenů lze jeho existenci s jistotou datovat na počátek 15. století, kdy tehdejší židovská komunita žádá 25. ledna 1424 o zakoupení pozemků v této lokalitě pro pochovávání mrtvých. K prodeji dochází 6. ledna 1432 za 12 kop pražských grošů.[1].[2]. Předmětný púozemek lze blíže určit ze znění smlouvy, která doslova uvádí (přeloženo z latiny): „městiště někdy Matěje Kolona, ležící na předměstí vedle dvorce Mikuláše Hynkovic z jedné strany a Mikše Kozy z druhé strany kupujeme pro naše pohřbívání[3]. Prostor hřbitova se tedy nacházel zhruba v prostoru čp. 57 na dnešním Palackého náměstí. Prodej dalších pozemků se uskutenčil v letech 1433, 1437 a 1455.
Bližší důkazy o umístění tohoto hřbitova chybí a tak lze jen dovozovat, že se patrně mohlo jednat o pozemky hospodářsky hůře využitelné při okraji zde tehdy mendrující řeky Mže. Stejně nejasná, jako umístění, je i doba vzniku a zániku tohoto pohřebiště, neboť přepokládat, že k pohřbívání v této lokalitě docházelo již před uvedenými daty. Nejasný je rovněž zánik tohoto hřbitova, který lze bezpochyby spojovat se zánikem zdejší židovské komunity. Minimálně část těchto pozemků je roku 1471 postoupena Janu Panuškovi[4]. Definitivní zánik židovského hřbitova je spojován s vyhoštěním Židů z Plzně „na věčné časy“, k čemuž Plzeň obdržela privilegium roku 1504 (dle J.Strnada někdy chybně datováno do roku 1494). V tuto dobu je plzeňsk ážidovká obec druhou nejpočetnější po Praze. K faktickému užití tohoto privilegia a odchodu Židů z Plzně dochází až později v roce 1533, kdy zaniká i synagoga[5]. Poslední židovský dům byl prodán roku 1452.  Na místě židovského hřbitova vzniká mezi lety 14741 a 1592 hospodářský dvůr zvaný Židovka.

Skvrňanské předměstí

Skutečné umístění tohoto hřbitova v prostoru ulic Pobřežní, Jízdecká a Přemyslova pomohl poodhalit až Záchranný archeologický průzkum realizovaný v letech 2006-2007 Západočeským muzeem v Plzni v souvislosti se stavbou parkovacího domu nově budovaného centra Plaza. V rámci tohoto výzkumu bylo odkryto v severovýchodní části zkoumané lokality 19 hrových jam v štěrkopískovém podloží. V některých případech bylo možné provést antropologický rozbor kosternách nálezů, přičemž byly identifikovány pozůstatky dětí ve věku do 6 let. Vzhledem ke skutečnosti, že v dalších částech zkoumané lokality již nebyly  žádné nálezy směřující k existenci pohřebiště a rovněž ke skutečnosti, že středověkým zvykem bylo pohřvívání dětí na okraji pohřebišť, je dovozováno, že vlastní hřbitov se nacházel severně od této lokality blíže k meandrům řeky Mže. Tuto hypotézu podporují i údajné dále nedokumentované kosterní nálezy z 80. let při rozšiřování Jízdecké ulice. Tato hypotéza je však naopak zpochybňována skutečnstí, že ve zkoumané oblasti nebyl proveden plošný odkryv, nýbrž pouhé sondy. Přítomnost pohřebiště v celé lokalitě, v níž případné kosterní nálezy byly značně degradovány pozdější hospodářskou činností a především navážkou agresivního popela, tedy nelze spolehlivě vyloučit.

Celkový plán záchranného výzkumu

Použitá literatura:

  • Orna Jiří, Několik poznámek k otázce polohy středověkého židovského hřbitova v Plzni, in: Minulostí Západočeského Kraje XLIV, str. 373-379
  • Široký Radek,Wasková Marie, Poznámkas k archeologickému výzkumu středověkého židovského hřbitva v Plzni, in: Minulostí Západočeského Kraje XLIV, str. 380-383
  • Obrázek: Minulostí Západočeského Kraje XLIV, str. 378
  • Plánek: Radek Široký, Martin strejc, Interpretační plánek lokalizace středověkého židovsksého hřbitova

Reference:

  1. Josef Strnad, Nejstarší místopis Plzně do válek husitských, Sborník městského historického musea v Plzni 1, 1909, str. 82 []
  2. toto datum je však p zpochybňováno zápisem v městské soudní knize, kde je nákup datován 19. ledna 1433; viz M.Wasková, R. Široký, Nástin topografie historického skvrňanského předměstí v Plzni a otázka polohy nejstaršího židovského hřbitova, in: Nardi aristae, Sborník k sedemdesátým narozeninám Ivana Martinovského, str. 98, pozn. 36 []
  3. M.Wasková, R. Široký, Nástin topografie historického skvrňanského předměstí v Plzni a otázka polohy nejstaršího židovského hřbitova, in: Nardi aristae, Sborník k sedemdesátým narozeninám Ivana Martinovského, str. 98 a pozn. 41 []
  4. M.Wasková, R. Široký, Nástin topografie historického skvrňanského předměstí v Plzni a otázka polohy nejstaršího židovského hřbitova, in: Nardi aristae, Sborník k sedemdesátým narozeninám Ivana Martinovského, str. 91-118 []
  5. Jaroslav Schiebl, Židé v Plzni od založení města až do roku 1820 []

Starý židovský hřbitov

Starý židovský hřbitovTorzo židovského hřbitova založeného roku 1856 a bezohledně devastovaného v 30. letech 20. století. Dílo zkázy bylo dokonáno roku 1986 rozbořením ohradní zdi včetně branky i obřadní síně v níž býval byt hrobníka. Z několika set náhrobků byla většina rozbita a zavezena do blízké rokle. Zbylé náhrobky jsou dnes soustředěny na půdorysu bývalé obřadní síně.
Prostor hřbitova byl na podzim roku 2011 opatřen dřevěným plotem a vstupní brankou v jihozápadním rohu. Rovněž zde byl instalován pomník rodiny Fürthových.

Stará synagoga

Stará synagoga společně s Pomocnou synagogou se nachází ve vnitrobloku domu 80/5 ve Smetanových sadech, kde sídlí plzeňská Židovská obec. Vznik této první novodobé synagogy v Plzni je datován do let 1858 až 1859. Stavbu si vyžádala rostoucí židovská komunita v Plzni, které bylo umožněno se v Plzni po roce 1848 usazovat.

Pomocná synagoga

Pomocná synagoga společně se Starou synagogou se nachází ve vnitrobloku domu 80/5 ve Smetanových sadech, kde sídlí plzeňská Židovská obec. Vznik synagogy je datován do 3. čtvrtiny 19. stol. kdy židovská obec v Plzni zaznamenala prudký nárůst počtu členů a kapacita stávajících modlitebních prostor ve Staré synagoze již nepostačoval potřebám. Z tohoto důvodu byla v roce 1875 postavena tato pomocná synagoga. Ačkoliv se jednalo o prostou stavbu se sedlovou střechou a jednopatrovou dřevěnou ochoznou galerií přístupnou ze schodiště mezi synagogami a dále pak na úrovni prvního poschodí krytou pavlačovou lávkou s okny na východní straně a pevnou zdí na straně západní. Zajímavostí bylo hypocaustum, tedy systém teplovzdušného topení, což umožňovalo s výhodou užívat pomocnou synagogu jako zimní modlitebnu. Interiéru dominoval dřevěný svatostánek a bima při východní straně.
Na přelomu století, zejména pak dostavbě Velké synagogy se začala Pomocná synagoga využívat jako Židovská škola.
Po druhé světové válce byl objekt využíván jako skladiště. To přineslo radikální zásahy do stavby. Interiér byl vyprázdněn, včetně zábradlí galerie, kde bylo po celé ploše zřízeno patro pro zvýšení skladovací kapacity objektu. S tím zaniklo i boční schodiště na galerii i vstup ze Staré synagogy.
Od 70. let 20. století byl objekt zcela nevyužíván a neudržován což vyústilo ke zřízení vrchních partií objektu v roce 1997.
Poté bylo torzo stavby po odstranění suti zakonzervováno a byla v roce 2002 vytvořena Zahrada vzpomínek.

Zaniklá synagoga v židovském ghettu

V severozápadní části středověké Plzně se rozprostíralo židovské ghetto vymezené zhruba dnešními ulicemi Solní, Sedláčkovou a Veleslavínovou (dříve ulice Židovská, Rajská a Dlouhá). Nejpozději od roku 1409 do roku 1533 stála na konci tehdy slepé Solní ulice u vstupu do příhradební ulička zvaná Katovská či též Rytířská (s odkazem na katovnu, která stále na jejím severním konci na roku s dnešní Veleslavínovou ulicí) synagoga společně s židovskou školou. Ghetto tvořilo dále 7 židovských domů. Hřbitov byl umístěn vně hradeb západním směrem na Skvrňanském předměstí. Ghetto zaniká po roce 1504 kdy došlo k vypovězení židů z Plzně a dotčená oblast byla přestavěna.

Některé prameny uvádění, že v dané lokalitě mohli stát i synagogy dvě.