Bolevec


Rubriky

Městská čtvrť Bolevec o velikosti  katastrálního území 16,02 km2 tvoří nejsevernější část Plzně. Zahrnuje čtvrti Košutka, Zavadilka, Bolevecké rybníky a Bílá Hora.

Název obce je odvozen od jména Volimír resp. jeho zdrobněliny Volen či Voľ, značící Volovu ves. Stejně tak jako Bukovec či Senec došlo ke vzniku tvaru Voleves či Volevec, následně pak v období 15. až 17. století Olevec a poprvé roku 1728 je doložen název Bolevec.

První zmínka o obci je z roku 1382, kdy Svatoslav koupil od Jana Kroupy v Bolevci roční úrok 10 kop grošů, což po své smrti odkázal kapitule sv. Apolináře v Praze. Tato ves roku 1460 prodává městu Plzni za 200 kop grošů a 20 kop grošů ročního úroku. Plzeň má v úmyslu v souladu s érou rozkvětu rybníkářství v Čechách založit systém rybníků. Roku 1461 tak vzniká Velký rybník a poté další (Borek, Vorlík, Vydymáček, Kamenný, Šídlovský, Nový či Novák, Volšinka, Barchan, Klenovec, Nad Klenovcem a Beroun), v 18. století pak Košinář, Senecký a Třemošenský. Výměnou za zatopenou půdu dostali sedláci pozemky po horou Cambala či Canibala. V tuto dobu bylo v Bolevci 10 statků a ves měla vlastní vesnické právo.

V roce 1811 vzniká v Bolevci v chalupě o dvou místnostech (jedna byla k vyučování, v druhé bydlel učitel) filiální obecná triviální škola, do které chodili i některé děti z Plzně (tam vzniká až v roce 1819).

V roce 1845 má Bolevec 45 domů a 374 obyvatel, kolem roku 1918 již přes 2500 obyvatel. V roce 1924 vzniká Velká Plzeň, avšak Bolevec je stále samostatnou obcí. K Plzni je připojen až roku 1942, kdy počet obyvatel dosahoval 6000.

V roce 1847 vzniká plaská silnice (Saský most postaven v roce 1840-1850), 1873 železnice na Žatec a počátkem století byla zřízena zastávka na Bílé Hoře. Postupně se rozvíjejí další části Bolevce jako Košutka, Zavadilka, Bílá hora, Malý Bolevec a Samoty. V druhé polovině 18. století se rozvíjí i průmysl, např. výroba kolomazi, uhelné doly (na Bílé Hoře ještě v roce 1921 doly Prior a František), Plzeňský společenský pivovar Prior z roku 1895 (roku 1925 však z důvodu konkurence splynul s Měšťanským pivovarem), několik lomů na Košutce, 4 cihelny, továrna na sudy dr. Alfréda Maysla atd. V roce 1900 byla v Bolevci Škodovými závody postavena zkušební střílna. Za 1. sv. války byla přeměněna na muniční továrnu, v níž roku 1917 pracovalo 2600 dělníků. 25. května 1917 došlo neopatrností k tragickému výbuchu, při němž zahynulo přes 300 lidí.

Od roku 1903 byla obec osvětlována petrolejovými lampami, od roku 1926 bylo užíváno elektrické osvětlení.

V roce 1921 je zřízena restaurace Ostende. Roku 1929 je do Bolevce a roku 1937 na Bílou Horu zavedena autobusová linka. V roce 1903 je v Bolevci zřízen hřbitov, v letech 1917 až 1920 zde postavena kaple sv. Vojtěcha dle projektu rakouského architekta Roberta Oerlycha, návrh oken představujících sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého provedl Vojtěch Hynais.

Myšlenku postavit v Bolevci u hřbitova u silnice a lesa kostel, překazila válka a poté události roku 1948. Zůstalo jen u založení spolku a projektu z roku 1942.

V roce 1974 bylo započato s výstavbou sídliště Severní předměstí.

2 komentáře

  1. Pingback: Borek – OPLZNI.EU

  2. Pingback: Městský obvod Plzeň 1 | OPLZNI.EU

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *