Bývalá kaple sv. Anny u kostela Nanebevzetí Panny Marie


Rubriky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - bývalý vchod do bývalé kaple sv. Anny v prvním oblouku boční lodě
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – bývalý vchod do bývalé kaple sv. Anny v prvním oblouku boční lodě

Kaple pocházela patrně z roku 1537, kdy v této kapli zakládá oltář plzeňský měšťan Kašpar Kašpárek z Palatinu. Současně s ním nechává namalovat i oltářní deskový obraz s motivem Madony s vinným hroznem, kdy malý Kristus v jejím náručí se levou rukou dotýká hroznu a v pravé drží jedno vinné zrnko. Ve spodní části byl vyobrazen klečící donátor Kašpar Kašpárek z Palatinu s ženou Uršulou. Obraz byl signován monogramem I. W. Další zpráva o kapli je až z počátku 17. století, kdy vedl Daniel Kašpárek spor s kvadriánem františkánského kláštera o údajně poškození erbu na hrobu jeho předků v kapli sv. Anny. Na oplátku odmítal Daniel Kašpárek vyplatit peníze z odkazu své ženy Anny klášteru. V roce 1670 byl u františkánů pohřben Jan Daniel Kašpárek. Není však jasné, zda to bylo právě v kapli sv. Anny. Další zprávy o kapli již nejsou známy, stejně tak jako doba či okolnosti zániku, který lze pouze odhadem datovat na přelom 19. a 20. století.

Z dochovaných pramenů a provedeného průzkumu v souvislosti s úpravou drenážních systémů areálu františkánského kláštera lze konstatovat několik faktických údajů. Kaple se nacházela při severní zdi boční lodě kostela Nanebevzetí Panny Marie. Vstup byl prolomen obloukem v prvním klenebním poli severní boční lodě kostela.  Vnitřní prostor kaple byl 207 cm široký a 483 cm dlouhý. Vnější severní průčelí bylo tvořeno půlkruhovou slepou arkádou. Na západní stěně bylo okno se šikmými špaletami. Východní zeď kaple byla široká 68 cm, západní pak 80 cm. Obě zdi byly vyzděny s nepravidelných kamenů a omítnuty vápennou maltou. Interiér kaple byl patrně zdoben malbou. V severní stěně byl nalezen fragment oltářní menzy orientované východo-západním směrem, vyzděné z cihel a omítnuté. Délka menzy byla 125 cm, výška pak 52 cm. Podlahu kaple tvořili dva typy dlažby a to kamenné desky o rozměru 60×60 cm v jižní a východní části, uložené nakoso vůči podélné ose kaple a dále keramické dlaždice o rozměru 20×20 cm ve středu a západní části.
Náhrobní kámen Kašpárků byl přemístěn do jihovýchodního rohu ambitu františkánského kláštera. Není však známo kdy a za jakých souvislostí se tak stalo.

Literatura

  • Martin Čechura, Zaniklá kaple sv. Anny u kostela Nanebevzetí Panny
  • Marie v Plzni, in: Minulostí západočeského kraje XLIV, str. 355-361
  • Miloslav šváb, Latinský nápis na plzeňském votivním obrazu z 16. století, Minulostí západočeského kraje XVII, 1982, str. 263-265
  • Jan Royt, Desková malba, in: Gotika v západních Čechách 2, Praha, 2004, s. 469-470

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *