Železniční trať Plzeň – Brod nad Lesy (Furth im Wald)


Rubriky

Železniční trať z Plzně do Brodu nad Lesy (Fruth im Wald) vznikla jako součást železniční trati Praha – Plzeň – Furth im Wald vybudované společností BWB Česká západní dráha. Snahy o železniční propojení Plzně s Prahou a Bavorskem sahají na počátek 19. století. Roku 1825 bylo zažádáno o koncesi k provozu koněspřežné dráhy z Prahy přes Kladno, Lány Zbečno a Liblín až do Plzně. Z ekonomických důvodů však byl postaven pouze úsek z Prahy do Lán a ani ten nebyl v provozu dlouho. Nové snahy o vybudování trati  se datují do roku 1851, kdy se ve věci angažovala Plzeňská průmyslová komora a byly dne 21.4.1851 uzavřeny příslušné mezistátní smlouvy mezi Rakouskem-Uherskem a Bavorskem1. Koncese ke stavbě však byla udělena až v roce 1857 a po úpravě ekonomických podmínek stavby pak byla vydána bratřím Kleinovým a jejich společníkům nová koncese 5.9.1859. Stavba byla zahájena roku 1860. Jako první byl zprovozněn úsek z Plzně k hranicím s Bavorskem, kde se trať napojovala na Bavorskou východní dráhu. První vlak na této trati vyjel 14. 10. 1861 v 8.15 z provizorního nádraží ve Skvrňanech.V dubnu 1862 byl dokončen železniční most přes Radbuzu a tak vlaky mohly poté zajíždět až do prostor dnešní železniční stanice Plzeň hlavní nádraží a dále do Prahy. Do doby dostavby nové budovy nádraží na Pražském předměstí v roce 1862 byla pro přepravu cestujících z této stanice užívána omnibusová doprava žlutými dostavníky. Do té doby zde byla umístěna i výtopna a další potřebné zázemí. Umístění tohoto nádraží se však neshoduje se současným umístněním železniční zastávky Plzeň-Skvrňany. Původní trať totiž po překonání Domažlické ulice mířila přímo dnešní areálem Škoda, kde bylo toto nádraží spolu se zázemím umístěno2. Dnes koridorem původní trati probíhá manipulační kolej. K přesunu trati a vzniku přesmyku došlo mezi lety 1902 a 1903.

Průběh trati

Trať opouští železniční stanici Plzeň hlavní nádraží jihozápadním směrem přemostěním řeky Radbuzy, Prokopovy ulice a podchodu pro pěší spojující Resslovu a Radobyčickou ulici. Následně je trať přemostěna železničním mostem trati do Klatov a Klatovskou ulicí a ústí v železniční stanici Plzeň – Jižní Předměstí. Za touto stanicí odbočuje vlevo jihozápadně vlečka do areálu Škoda3, stejně tak o pár desítek metrů dál i vpravo. Ve stejném místě se odděluje i trať z Plzně do Chebu. Trať dále přemosťuje vlečku spojující severní a jižní část areálu Škoda a poté podchází celosvařovaný příhradový most pro automobilovou dopravu opět mezi severní a jižní částí areálu Škoda a překonává trať Plzeň-Cheb.Následující úsek prochází od roku 2018 modernizací zahrnující nové řešení železniční zastávky Plzeň-Skvrňany a mimoúrovňové křížení s Domažlickou ulicí. Dále trať překonává stezku pro pěší mezi ulicemi Kreuzmannova a U Domažlické trati, spojku ulic Regensburgské a Vejprnické a podchází silniční most přes údolí Vejprnického potoka. Nakonec překonává na Nové Hospodě spojku ulic Prostřední a Veprnické a poté západním směrem opouští katastr Města Plzně.

 

FOTOGALERIE

  1. Druhá smlouva byla následně uzavřena 20.9.1856 []
  2. V roce 1867 přestalo být toto nádraží zcela užíváno []
  3. Původní koridor této trati. []

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *