Přehled hřbitovů v Plzni:
Zobrazit Plzeňské hřbitovy na větší mapě
Červeně označené jsou v současnosti užívané hřbitovy (ačkoliv hřbitov u Všech Svatých a u sv. Mikuláše již užíván není), žlutě hřbitovy židovské (užíván je však již pouze hřbitov na Rokycanské) a hřbitovy zaniklé jsou označeny fialově.
V současné době užívaný hřbitov v Rokycanské ulici byl založen v roce 1898. Jeho součástí byla i obřadní síň ze stejného roku od architekta Josefa Farkače, stojící ve východní části hřbitova poblíž vstupní brány. Síň byla zbořena před rokem mezi lety 1988 až 1990. Na hřbitově je uloženo 18 uren obětí transportu s náhrobkem z roku 1973 a rovněž je zde instalován pomník obětem nacizmu z roku 1951.
Fiedler Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992
O přesné poloze středověkého židovského hřbitova v Plzni panovaly a nutno připustit, že stále panují, určité nejasnosti. Nesporné je, že se toto pohřebiště nacházelo západně od tehdejšího centra města na tzv. Skvrňaském předměstí. Z písemných pramenů lze jeho existenci s jistotou datovat na počátek 15. století, kdy tehdejší židovská komunita žádá 25. ledna 1424 o zakoupení pozemků v této lokalitě pro pochovávání mrtvých. K prodeji dochází 6. ledna 1432 za 12 kop pražských grošů… Předmětný púozemek lze blíže určit ze znění smlouvy, která doslova uvádí (přeloženo z latiny): „městiště někdy Matěje Kolona, ležící na předměstí vedle dvorce Mikuláše Hynkovic z jedné strany a Mikše Kozy z druhé strany kupujeme pro naše pohřbívání. Prostor hřbitova se tedy nacházel zhruba v prostoru čp. 57 na dnešním Palackého náměstí. Prodej dalších pozemků se uskutenčil v letech 1433, 1437 a 1455.
Bližší důkazy o umístění tohoto hřbitova chybí a tak lze jen dovozovat, že se patrně mohlo jednat o pozemky hospodářsky hůře využitelné při okraji zde tehdy mendrující řeky Mže. Stejně nejasná, jako umístění, je i doba vzniku a zániku tohoto pohřebiště, neboť přepokládat, že k pohřbívání v této lokalitě docházelo již před uvedenými daty. Nejasný je rovněž zánik tohoto hřbitova, který lze bezpochyby spojovat se zánikem zdejší židovské komunity. Minimálně část těchto pozemků je roku 1471 postoupena Janu Panuškovi. Definitivní zánik židovského hřbitova je spojován s vyhoštěním Židů z Plzně „na věčné časy“, k čemuž Plzeň obdržela privilegium roku 1504 (dle J.Strnada někdy chybně datováno do roku 1494). V tuto dobu je plzeňsk ážidovká obec druhou nejpočetnější po Praze. K faktickému užití tohoto privilegia a odchodu Židů z Plzně dochází až později v roce 1533, kdy zaniká i synagoga. Poslední židovský dům byl prodán roku 1452. Na místě židovského hřbitova vzniká mezi lety 14741 a 1592 hospodářský dvůr zvaný Židovka.
Skutečné umístění tohoto hřbitova v prostoru ulic Pobřežní, Jízdecká a Přemyslova pomohl poodhalit až Záchranný archeologický průzkum realizovaný v letech 2006-2007 Západočeským muzeem v Plzni v souvislosti se stavbou parkovacího domu nově budovaného centra Plaza. V rámci tohoto výzkumu bylo odkryto v severovýchodní části zkoumané lokality 19 hrových jam v štěrkopískovém podloží. V některých případech bylo možné provést antropologický rozbor kosternách nálezů, přičemž byly identifikovány pozůstatky dětí ve věku do 6 let. Vzhledem ke skutečnosti, že v dalších částech zkoumané lokality již nebyly žádné nálezy směřující k existenci pohřebiště a rovněž ke skutečnosti, že středověkým zvykem bylo pohřvívání dětí na okraji pohřebišť, je dovozováno, že vlastní hřbitov se nacházel severně od této lokality blíže k meandrům řeky Mže. Tuto hypotézu podporují i údajné dále nedokumentované kosterní nálezy z 80. let při rozšiřování Jízdecké ulice. Tato hypotéza je však naopak zpochybňována skutečnstí, že ve zkoumané oblasti nebyl proveden plošný odkryv, nýbrž pouhé sondy. Přítomnost pohřebiště v celé lokalitě, v níž případné kosterní nálezy byly značně degradovány pozdější hospodářskou činností a především navážkou agresivního popela, tedy nelze spolehlivě vyloučit.
Použitá literatura:
Torzo židovského hřbitova založeného roku 1856 a bezohledně devastovaného v 30. letech 20. století. Dílo zkázy bylo dokonáno roku 1986 rozbořením ohradní zdi včetně branky i obřadní síně v níž býval byt hrobníka. Z několika set náhrobků byla většina rozbita a zavezena do blízké rokle. Zbylé náhrobky jsou dnes soustředěny na půdorysu bývalé obřadní síně.
Prostor hřbitova byl na podzim roku 2011 opatřen dřevěným plotem a vstupní brankou v jihozápadním rohu. Rovněž zde byl instalován pomník rodiny Fürthových.