Bývalý hřbitov dominikánského kláštera

Existence hřbitova je neodmyslitelně spojena s existencí kláštera. Mezi obyvateli bylo pohřbívání na klášterních hřbitovech velmi oblíbené, což vedlo k častým sporům se zdejšími kněžími, zejména ve 14. či 15. století. Zánik všech hřbitovů uvnitř města, tedy nejen klášterních, je spojen s datem 23.8.1784 bylo vydáno nařízení k jejich zrušení z hygienických důvodů.

Bývalý hřbitov františkánského kláštera

Existence hřbitova je neodmyslitelně spojena s existencí kláštera. Mezi obyvateli bylo pohřbívání na klášterních hřbitovech velmi oblíbené, což vedlo k častým sporům se zdejšími kněžími, zejména ve 14. či 15. století. Zánik všech hřbitovů uvnitř města, tedy nejen klášterních, je spojen s datem  23.8.1784 bylo vydáno nařízení k jejich zrušení z hygienických důvodů.

Bývalý hřbitov u sv. Bartoloměje

Hřbitov kolem kostela sv. Bartoloměje na centrálním plzeňském náměstí existoval patrně samého počátku existence a fungování tohoto chrámu. Existenci dokládají například spory mezi zdejšími faráři a mnichy z obou klášterů o tom, kde by měli být zemřelí pohřbíváni z  první poloviny 14. století. V některých případech byl nutný i zásah krále.

O využívání hřbitova svědčí i nutnost jeho rozšíření na počátku 18. století.  V dubnu 1726 dochází ke zbourání několika krámků zámečníků, puškařů a cvokařů v prostoru mezi chrámem a dnešním biskupstvím, tehdejším arciděkanstvím. Tím byl vytvořen prostor pro zbudování nové hřbitovní zdi a dvou nových kostnic.

23.8.1784 bylo vydáno rozhodnutí o zrušení všech hřbitovů uvnitř města, a to z hygienických důvodů. Hřbitov u sv. Bartoloměje definitivně zaniká v roce 1799, kdy je zbourána i zeď kolem zrušeného hřbitova. Některé prvky výzdoby hřbitova byly přemístěny na jiná místa ve městě, např. socha sv. Judy Tadeáše, která nyní zdobí Rooseveltův, dříve Saský most.

Pokračovat„Bývalý hřbitov u sv. Bartoloměje“

Bývalý hřbitov u špitálního kostela sv. Máří Magdalény

Hřbitov se rozkládal kolem špitálního kostela sv. Máří Magdalény na Pražském předměstí v místech nazývaných U Zvonu. V roce 1779 byl podán dokonce návrh na jeho rozšíření a zřízení kostnice. Zánik hřbitova přichází 23.8.1784 kdy bylo rozhodnuto, že z hygienických důvodů budou zrušeny všechny hřbitovy uprostřed města.

Kolektiv: Historický atlas města Plzně, Plzeň: Statutární město Plzeň, Historický ústav Akademie věd ČR, v.v.i, Praha, 2009
Plánek na rozšíření hřbitova
Pokračovat„Bývalý hřbitov u špitálního kostela sv. Máří Magdalény“

Hřbitovy v Plzni – přehled

Přehled hřbitovů v Plzni:


Zobrazit Plzeňské hřbitovy na větší mapě

Červeně označené jsou v současnosti užívané hřbitovy (ačkoliv hřbitov u Všech Svatých a  u sv. Mikuláše již užíván není), žlutě hřbitovy židovské (užíván je však již pouze hřbitov na Rokycanské) a hřbitovy zaniklé jsou označeny fialově.

Ústřední hřbitov

Ústřední hřbitovÚstřední hřbitov na okraji města Plzně při Rokycanské ulici byl založen roku 1902 na pozemcích tehdy ještě samostatné obce Doubravka. Mezi dominanty hřbitova patří pseudorománská kaple sv. Václava od architekta Josefa Farkače postavená v letech 1900-1902, typické arkády při hřbitovní zdi u Rokycanské ulice či budova krematoria od architekta Hanuše Zápala. Na hřbitově je umístěna celá řada čestných hrobů (např. Josef Skupa, Karel Klostermann, Augustin Němejc, JUDr. Václav Peták, Jiří Trnka, Ladislav Lábek a další), pomníků, památníků a dalších.

Mapa rozmístění čestných hrobů a dalších objektů na mapových stránkách města Plzně

Krematorium

Ústřední hřbitov - obřadní síň Krematorium na plzeňském hřbitově bylo zprovozněno dne 16. května 1926. Stavba dle plánů architekta Hanuše Zápala byla zahájena v listopadu 1924. Stavba krematoria je realizována na půdorysu kříže přičemž centrální část je tvořena obřadní síní krytou výraznou vysokou sedlovou střechou. Vstup je řešen kombinací třech hranolových hmot. Součástí měla být i vodní nádrž před budovou, ovšem k realizaci již nedošlo. Pokračovat„Ústřední hřbitov“

Hřbitov u sv. Jiří

Hřbitov u sv. JIříHistorie hřbitova je úzce spjata se zdejším kostelem sv. Jiří. Nejstarší nálezy asi 40 hrobů ve zdejší lokalitě jsou datovány do poloviny 11.století. Nález byl učiněn v roce 1905 v místech staré školy, která byla v roce 1849 upravena na obydlí hrobníka a nakonec v roce 1904 zbourána (na mapce vyznačeno žlutě). Plošné rozšiřování hřbitova lze rozdělit do 4 částí, kdy nejstarší fází je bezprostřední okolí kostela užívané do roku 1863 (červená plocha na mapce). Následně došlo k postupnému rozšiřování jižním směrem a to v etapě období let 1863-1897 (na mapce označeno fialově) a let 1897-1905 (na mapce označeno zeleně). Po roce 1905 došlo k expanzi jak východním tak i severním směrem (na mapce označeno modře).

Zajímavostí zdejšího hřbitova je bezesporu barokní kostnice postavená kolem 1730 pravděpodobně Matějem Ondřejem Kondelem,  který v té době prováděl přestavbu zdejšího kostela sv. Jiří.
Hřbitov u sv. Jiří - kostnice Jedná se o obdélníkovou stavbu, jejíž stěny jsou zdobeny lisenami a profilovanou okapní římsou. Delší stěna je prolomena oválnými okny s kovanou mříží, jejichž spodní strana byla v druhé polovině 19. století zazděna. Mezi okny se nachází jednoduchý vstupní portálek. Budova je kryta červenou prejzovou střechou, nad níž je vztyčena kulatá věžička podobná lucernám románských rotund a členěná čtyřmi polosloupky s volutovými motivy. Ve čtyřech polích mezi sloupky jsou oválná okénka a nad nimi štukové reliéfy s lebkou a zkříženými hnáty.
S ohledem na skutečnost, že zdejší farnost byla poměrně velká, zatímco hřbitov kolem kostela poměrně malý (červená plocha na mapce), byly hroby často po pěti, někdy však již po třech letech otvírány a kosti skládány k hřbitovní zdi. Z důvodu potřeby důstojného uložení těchto ostatků byla právě zbudována tato kostnice, která se rychle plnila a dobových vyprávění byla často srovnávána s kostnicí v Sedlci. Na přelomu 19. a 20. století došlo k vandalskému poničení kostnice a rozházení kostí. Při rozšiřování hřbitova v letech 1904 a 1905 (na mapce modře) byly kosti z kostnice uloženy do společných šachtových hrobů. Dnes slouží kostnice jako skladiště a postupně chátrá.

Kostel sv. Jiří Mimo dominantní stavby kostela a kostnice jsou na hřbitově i zajímavé náhrobky, jako např. hrobka rodiny Trejbalů, původně umístěné na hřbitově při zdi kostela Všech Svatých, od Jana Kastnera dle návrhu Kamila Hillberta s vrcholovou sochou sv. Jana Křtitele a sochou Ukládání do hrobu či náhrobek dr. Karla Teysslera (zemřel 25.5.1869) s plastikou klečícího anděla a ozdobnou mříží po obvodu hrobky, který je nejstarším dochovaným náhrobkem na hřbitově.

 


Zobrazit plánek hřbitova na větší mapě s popiskami Pokračovat„Hřbitov u sv. Jiří“