Zaniklá kaplička v Radobyčicích

Místo bývalé kapličky v RadobyčicíchKaplička stávala při cestě z Radobyčic do Černic zhruba v místech kde se silnice od Radobyčic stáčí severovýchodním směrem k Černicím na okraji Podhájí. M.Bělohlávek datuje její vznik do roku 1842, což potvrzuje i Císařský otisk stabilního katastru z roku 1841, kde zakreslena ještě není avšak na III. vojenském mapování z let 1877-1880 již ano. Pokračovat„Zaniklá kaplička v Radobyčicích“

Bývalá kaplička na Dubové hoře

Kaplička stávala mezi čtyřmi lípami u cesty z Litic do Lhoty jihozápadně od vrcholu Dubové hory. Zachycena je již na mapách II. vojenského mapování z roku 1845. Ještě na počátku 21. století zde byl pozůstatek kaple mezi stromy, ovšem v souvislosti s plánovaným rozšířením lomu došlo k jejich vykácení. Pokračovat„Bývalá kaplička na Dubové hoře“

Kaple sv. Václava v Doudlevcích

Bývalá kaple sv. Václava v DoudlevcíchPo zrušení kaple v doudlevecké škole v roce 1922 usilovali obyvatelé Doudlevec o postavení kostela. Roku 1935 byl založen kostelní spolek pro výstavu kostela. Záměr výstavby kostela však znemožnila válka. Po válce byla zřízena kaple sv. Václava v dřevěném domku, který koupil spolek od armády. Zařízení bylo získáno ze zrušených kostelů ve vojenském pásmu a k vysvěcení došlo v roce 1947. K uzavření kaple došlo vlivem chátrání v osmdesátých letech.
Pokračovat„Kaple sv. Václava v Doudlevcích“

Bývalá kaple sv. Anny u kostela Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - bývalý vchod do bývalé kaple sv. Anny v prvním oblouku boční lodě
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – bývalý vchod do bývalé kaple sv. Anny v prvním oblouku boční lodě

Kaple pocházela patrně z roku 1537, kdy v této kapli zakládá oltář plzeňský měšťan Kašpar Kašpárek z Palatinu. Současně s ním nechává namalovat i oltářní deskový obraz s motivem Madony s vinným hroznem, kdy malý Kristus v jejím náručí se levou rukou dotýká hroznu a v pravé drží jedno vinné zrnko. Ve spodní části byl vyobrazen klečící donátor Kašpar Kašpárek z Palatinu s ženou Uršulou. Obraz byl signován monogramem I. W. Další zpráva o kapli je až z počátku 17. století, kdy vedl Daniel Kašpárek spor s kvadriánem františkánského kláštera o údajně poškození erbu na hrobu jeho předků v kapli sv. Anny. Na oplátku odmítal Daniel Kašpárek vyplatit peníze z odkazu své ženy Anny klášteru. V roce 1670 byl u františkánů pohřben Jan Daniel Kašpárek. Není však jasné, zda to bylo právě v kapli sv. Anny. Další zprávy o kapli již nejsou známy, stejně tak jako doba či okolnosti zániku, který lze pouze odhadem datovat na přelom 19. a 20. století. Pokračovat„Bývalá kaple sv. Anny u kostela Nanebevzetí Panny Marie“

Kaple sv. Floriána, Šebestiána a Anny

Pravděpodobně v těsné blízkosti bývalého kostela sv. Rocha na Roudné stávala na místě dnešního domu čp. 58 od  kaple sv. Floriána, Šebestiána a Anny. Tuto svatyni nechal postavit v roce 1599 plzeňský měšťan Šebestián Pechovský se svojí ženou Annou a byla vysvěcena samotným pražským arcibiskupem Zbyňkem Berkou z Dubé.

Pechovský byl velkým oblíbencem císaře Rudolfa II., u kterého od roku 1571 působil jako učitel češtiny a rovněž byl sekretářem pražského arcibiskupa. Při svém pobytu v Plzni v letech 1599-1600 pobýval císař ponejvíc v Pechovského domě na náměstí, čp. 289. Císař nechal svého oblíbence povýšit do šlechtického stavu a údajně mu osobně vymaloval erb.