Litický kostel sv. Petra a Pavla patří po chrámu sv. Bartoloměje k nejvýznamnějším sakrálním stavbám Plzně. V současné době je farním kostelem farnosti Plzeň – Litice, která je od roku 1996 spravována Koinonií Jan Křtitel. Pokračovat„Kostel sv. Petra a Pavla“
S ohledem na skutečnost, že níže uvedená informace o kostelu sv. Jiří, je jediná mně známá ucelená informace o této stavbě, rozhodl jsem se ji uvést v nezměněné podobě, tak jak jsem ji kdysi a kdesi na internetu objevil. Dnes si bohužel jen mlhavě vybavuji, že to mohlo být na webových stránkách Plzeňského kraje, ale příslušná část je tohoto webu je poněkud nefunkční. Pokud se mi podaří autora nebo zdroj časem objevit, tuto informaci doplním. Pro úplnost ještě dodávám, že kostel svatého Jiří v Malesicích se stal 31.12.2004 součástí Římskokatolické farnosti u katedrály v Plzni. Objekt je rovněž nemovitou památkou pod číslem rejstříku 17871/4-1389. Pokračovat„Kostel sv. Jiří v Malesicích“
Kostel Sboru Karla Farského v Plzni nenápadně zdobí nároží ulic Klatovská a Husova.
Kostel Sboru Dr. Karla Farského společně s farou a budovou školy nechali v novorománském slohu s novogotickými prvky dle plánů stavitele Václava Daniela vystavět němečtí evangelíci v Plzni. Stavba proběhla v letech 1865-1869. Povolení ke stavbě bylo vydáno 29.4.1865 a základní kámen do základu budoucího oltáře byl položen 29. června téhož roku. Do základů stavby byl vložen i písemný odkaz pro budoucnost v podobě císařského patentu z 8.4.1961, půdorys a nárys stavěných budov, a další dobové dokumenty. Pokračovat„Kostel Sboru Karla Farského“
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je součástí bývalého františkánského kláštera a patří mezi nejstarší v Plzni. Dnes je spolu se zmiňovaným bývalým františkánským klášterem chráněn jako nemovitá kulturní památka. Pokračovat„Kostel Nanebevzetí Panny Marie“
Kostel Narození Panny Marie v Křimicích zvaný též Hornička (někdy zmiňován rovněž jako kaple), byl postaven v letech 1713 až 1714 na místě starší sakrální stavby. V letech 1844 až 1846 byl objekt přestavěn na rodinnou hrobku Lobkowiczů. Součástí objektu je i ohradní zeď, na které byly umístěny čtyři pískovcové sochy z 1. poloviny 18. století, patrně z dílny Lazara Widmanna s motivem sv. Isidora, sv. Notburgy, sv. Jana a sv. Pavla. V současné době jsou uloženy uvnitř kostela.
Historie kostelíka U Ježíška, dříve též Nejsvětějšího Jména Ježíš, sahající snad až do závěru 17. století, není zcela známa. Jisté je, jak bylo zjištěno při rekonstrukčních pracích v roce 2001, že historie sahá před první zdokumentovanou přestavbu kostelíka v letech 1745-1746. Tehdy zde stávala mírně obdélná kaple orientovaná vchodem přibližně k severu. Dnes tato část tvoří vstupní vestibul kostelíku. Není však znám žádný spolehlivý pramen objasňující informaci kdo a kdy nechal kapli postavit. Jednou z domněnek je, že šlo o soukromou kapli plaských cisterciáků či spíše opatů tohoto kláštera užívanou při jejich návštěvách Plzně. Zhruba ve stejné době vznikla poblíž původní kaple i venkovská usedlost. Pokračovat„Kostelík U Ježíška“
Jednolodní gotický kostel sv. Mikuláše a sv. Anny dal roku 1406 postavit plzeňský velmi zbožný a patrně i bohatý měšťan, malíř Vít na svém pozemku na Mitervaldě, kde na ostrohu nad řekou bývaly vinice. Dokončen byl roku 1410. Roku 1414 vzniká kolem kostela hřbitov. Pokračovat„Kostel sv. Mikuláše“
Barokní kostel sv. Anny a sv. Růženy Limské v Bezručově ulici čp. 463 v Plzni byl postaven v letech 1712 až 1735 Jakubem Augustonem (v kostele je rovněž pochován) jako součást dnes již zrušeného kláštera dominikánek v Plzni. Naposledy opraven byl kostel v letech 1992 až 1994. 31.7.1944 byl kostel sv. Anny znovu vysvěcen. Kostel je v současné době užíván pravoslavnou církví.
Zapsaná nemovitá památka číslo rejstříku 26267 /4-4435.
Původním záměrem z března 1904 byla přístavba dosavadní školy, která by zahrnovala i kapli. Vzápětí 22.4.1904 však byl podán návrh, aby kaple byla vystavěna samostatně. 26. září 1904 schvaluje obecní zastupitelstvo rozpočet stavby kostela v Lobzích. Pokračovat„Kostel sv. Martina a Prokopa“
Kostel Všech svatých v Plzni, který se nachází na táhlé vyvýšenině cca 1,2 km od centra města, je jedním z nejstarších plzeňských kostelů a ve středověku býval nazýván „matkou“ kostela městského. Dnes je součástí farnosti Plzeň-Severní předměstí, kterou spravují bratři františkáni a na obnově a udržování této nemovité kulturní památky se podílí občanské sdružení i jednotliví obyvatelé plzeňské čtvrti Roudná. Pokračovat„Kostel Všech svatých“