Aktualizace 3.2.2016

Konečně se mi podařilo dokončit kontrolu, opravu a doplnění kategorie Kaple. Doplněny byly jak některé chybějící příspěvky, tak i texty, a fotografie, některé i aktuálně pořízené, jako např. kaple sv. Barbory u Litic či kaple sv. Šimona a Judy nebo výklenková kaplička v Bukovci. Stav se tedy ustálil na počtu 54 kaplí a kapliček, o kterých vím. Předpokládám však, že existovat budou další, zejména pak ty, které jsou součástí staveb. Jednou z takových je tzv. Šternberská kaple, která je součástí katedrály sv. Bartoloměje. Na příspěvek o ní se nyní chystám. Na web byla přidána i přehledová mapa všech kaplí a kapliček v Plzni.

Kaple v Radčicích

Kaple v RadčicíchHranolový objekt na čtvercovém půdorysu s trojúhelníkovým štítem a sedlovou střechou a hranolovou vížkou završenou kamenným křížem. Nad štítem je umístěn kamenný krucifix, po stranách nad představenými sloupy s korintskými hlavicemi sochy Panny Marie a sv. Jana. V zadní části bývala v nice sklenuté konchou polychromovaná socha sv. Václava.

Pokračovat„Kaple v Radčicích“

Zaniklá kaplička v Radobyčicích

Místo bývalé kapličky v RadobyčicíchKaplička stávala při cestě z Radobyčic do Černic zhruba v místech kde se silnice od Radobyčic stáčí severovýchodním směrem k Černicím na okraji Podhájí. M.Bělohlávek datuje její vznik do roku 1842, což potvrzuje i Císařský otisk stabilního katastru z roku 1841, kde zakreslena ještě není avšak na III. vojenském mapování z let 1877-1880 již ano. Pokračovat„Zaniklá kaplička v Radobyčicích“

Kostel sv. Máří Magdalény

Kostel sv. Máří MagdalenyKostel sv. Máří Magdalény se stejnojmenným špitálem a přilehlým hřbitovem stával na pražském či špitálském předměstí přibližně v místech dnes již rovněž bývalého domu U Zvonu. Založen byl již roku 1320 plzešnkým měšťanem Kondrádem z Dobřan, který špitál dobře zapezpečil platy ze svého jmení (celkem 10 44 groše a další naturální plnění), zejména pak pozemků kolem Doubravky, které proto nesou název Špitálský les, či později když roku 1349 přikoupil k užitku špitálu i ves Ejpovice. Správou špitálu byl pověřen roku 1322 Řád německých rytířů, s tím že jeden kněží se stral o duchovní správu a druhý o hospodářství.
Vlastní kostel sv. Máří Magdalény byl jednolodní s plochým stropem, pouze presbyterium bylo zaklenuto širokými hruškovitými žebry křížové klenby na na polygonálních příporách s hlavicemi. Vysvěcen byl 1321.
Ke zrušení došlo za vlády Josefa II. kolem roku 1789.
Od poloviny roku 2010 byl na místě bývalého kostela prováděn archeologický průzkum.

Farní chrám Panny Marie, Královny České země a svatých patronů českých

bolevec-kostel-panny-marie-01Komplex farního chrámu a ženského kláštera měl být vybudován na pozemcích poblíž boleveckého hřbitova. Mimo vlastní svatyně měl komplex obsahovat ubytování řeholnic, výstavní síň, prodejnu liturgických předmětů, salonek, hovornu, křestní kapli či poměrně neobyčejnou kapli Božího hrobu, hospodářské budovy jako sklady, chlévy či dokonce garáž. Dominantou pak měla být hranolová věž zvonice. Záměr vznikl ještě před 2. světovou válkou. Studii řešící kostel jako hranol s přiléhajícím  uzavřeným atriem doplněným moderními arkádami zpracoval v roce 1942 pražský architekt Jaroslav Cuhra. Po roce 1948 však ze záměru sešlo a nebyla zpracována ani projektová dokumentace. Pokračovat„Farní chrám Panny Marie, Královny České země a svatých patronů českých“

Kostel sv. Václava

koste-svateho-vaclavaPo zrušení kaple v doudlevecké škole v roce 1922 usilovali obyvatelé Doudlevec o postavení kostela. Roku 1935 byl založen kostelní spolek pro výstavu kostela. Záměr výstavby kostela však znemožnila válka. Stavba kostela  sv. Václava tak měla  začít až v roce 1948. Stavba dle návrhu pražského architekta Jaroslava Cudry měla být realizována na místě bývalé provizorní kaple stejného zasvěcení mezi ulicemi Zborovskou a Průmyslovou. Ovšem vzhledem k nastalým společenským poměrům ke stavbě již nedošlo. Pokračovat„Kostel sv. Václava“