Farní chrám Panny Marie, Královny České země a svatých patronů českých

bolevec-kostel-panny-marie-01Komplex farního chrámu a ženského kláštera měl být vybudován na pozemcích poblíž boleveckého hřbitova. Mimo vlastní svatyně měl komplex obsahovat ubytování řeholnic, výstavní síň, prodejnu liturgických předmětů, salonek, hovornu, křestní kapli či poměrně neobyčejnou kapli Božího hrobu, hospodářské budovy jako sklady, chlévy či dokonce garáž. Dominantou pak měla být hranolová věž zvonice. Záměr vznikl ještě před 2. světovou válkou. Studii řešící kostel jako hranol s přiléhajícím  uzavřeným atriem doplněným moderními arkádami zpracoval v roce 1942 pražský architekt Jaroslav Cuhra. Po roce 1948 však ze záměru sešlo a nebyla zpracována ani projektová dokumentace. Pokračovat„Farní chrám Panny Marie, Královny České země a svatých patronů českých“

Kostel sv. Václava

koste-svateho-vaclavaPo zrušení kaple v doudlevecké škole v roce 1922 usilovali obyvatelé Doudlevec o postavení kostela. Roku 1935 byl založen kostelní spolek pro výstavu kostela. Záměr výstavby kostela však znemožnila válka. Stavba kostela  sv. Václava tak měla  začít až v roce 1948. Stavba dle návrhu pražského architekta Jaroslava Cudry měla být realizována na místě bývalé provizorní kaple stejného zasvěcení mezi ulicemi Zborovskou a Průmyslovou. Ovšem vzhledem k nastalým společenským poměrům ke stavbě již nedošlo. Pokračovat„Kostel sv. Václava“

Kostel sv. Antonína Paduánského

Model kostela sv. Antonína PaduánskéhoKostel sv. Antonína Paduánského či spíše farního střediska pro plzeňské Skvrňany měl být postaven v prostoru mezi ulicemi Křimickou, Na dlouhých záhonech a Malickou. Záměr postavit tento chrám pochází z roku 1931. Následovalo ustavení spolku pro stavbu a především zajištění financí. Návrh na stavbu vypracoval krátce před 2. světovou válkou pražský architekt Jaroslav Cudra. Na rozdíl od jiných Cudrových studií kostelů v Plzni, byl na základě tohoto návrh zpracován projekt a započato se stavbou, což byl velký víceúčelový podzemní sál. Po dokončení začal tento prostor, vyzdobený na stěnách náboženskými motivy, z nich patrně nejzajímavější byl motiv sv. Antonína Paduánského s Jezulátkem od mnichovského malíře Petra Flemyka, podle kterého měla být realizována i mozaiková výzdoba, sloužit v roce 1941 veřejnosti jako provizorní kaple.Pozůstatek stavby kostela sv. Antonína Paduánského V roce 1944 však byla stavba přerušena a po válce již nebyla nikdy obnovena. Podzemní sál byl ošetřen ve svrchní části asfaltovou vrstvou, avšak natolik nekvalitní, že postupné zatékání výzdobu prakticky zlikvidovalo. V 60. letech podnik Stavby silnic a železnic, který pozemek i budovu získal, provedl výstavbu administrativní budovy tak, aby případná další výstavba kostela byla znemožněna. Dnes lze na nádvoří Střediska volného času mládeže, které v budově sídlí, vidět jen fragment této nedokončené stavby, a to část budoucího balkónu kazatelny v kostelní lodi. Pokračovat„Kostel sv. Antonína Paduánského“