Kostel sv. Máří Magdalény

Kostel sv. Máří MagdalenyKostel sv. Máří Magdalény se stejnojmenným špitálem a přilehlým hřbitovem stával na pražském či špitálském předměstí přibližně v místech dnes již rovněž bývalého domu U Zvonu. Založen byl již roku 1320 plzešnkým měšťanem Kondrádem z Dobřan, který špitál dobře zapezpečil platy ze svého jmení (celkem 10 44 groše a další naturální plnění), zejména pak pozemků kolem Doubravky, které proto nesou název Špitálský les, či později když roku 1349 přikoupil k užitku špitálu i ves Ejpovice. Správou špitálu byl pověřen roku 1322 Řád německých rytířů, s tím že jeden kněží se stral o duchovní správu a druhý o hospodářství.
Vlastní kostel sv. Máří Magdalény byl jednolodní s plochým stropem, pouze presbyterium bylo zaklenuto širokými hruškovitými žebry křížové klenby na na polygonálních příporách s hlavicemi. Vysvěcen byl 1321.
Ke zrušení došlo za vlády Josefa II. kolem roku 1789.
Od poloviny roku 2010 byl na místě bývalého kostela prováděn archeologický průzkum.

Kostel sv. Rocha

Kostel, někdy uváděný jako kaple, vznikl v průběhu 16. století, avšak o jeho existenci existuje jen velmi málo písemných záznamů. Její existence je však prokázána v hmotě zdiva klasicistního domu U sv. Rocha 1 (čp. 84) např. v podobě zbytků valené klenby v podélných zdech či v podobě zbytků maleb. Pozůstatky zdiva však mají obdélný půdorys, zatímco dle vyobrazení na mapě z roku 1781 či na Willenbergově vedutě má na východě polygonální závěr. Bělohlávek M. kostel jej ztotožňuje s kostelíkem či kaplí sv. Fabiána a Šebestiána a sv. Anny1  . Zánik kostela je spojován jednak s obdobím Josefa II. a kladen do roku 1783, podle jiného pramene je datován do poloviny 19. století.

1) BĚLOHLÁVEK, Miloslav; KOVÁŘ, Jaromír; ZEMAN, Adolf. Dějiny Plzně I. Plzeň : Západočeské nakladatelství v Plzni, 1965. s. 140,174.

 

Mapa

Zobrazit místo Kostely a kaple Roudné na větší mapě