Výjezdové stanoviště záchranné služby Doubravka


Dne 1.3.2017 by uvedeno do provozu nová výjezdové stanoviště Záchranné služby Plzeňského kraje. Předchozí stanoviště fungovalo do roku 2000 v Nemocnici u sv. Jiří. Ve zrekonstruovaném objektu na adrese Ke. sv. Jiří 2/3 tak nyní sídlí jedna výjezdová skupina rychlé zdravotní pomoci, tedy výjezdová skupina bez lékaře.

Železniční most v Doubravecké ulici

Železniční most převádí železniční dopravu na trati Plzeň – Žatec přes Dobraveckou ulici. Současně je po mostě vedena trať k seřaďovacímu nádraží Plzeň – Doubravka a rovněž napojuje Depo kolejových vozidel Plzeň. Díky tomuto mostu je pro silniční dopravu zpřístupněna západní část Doubravecké ulice s areálem Plzeňské teplárenské a ulice Na Sklárně s mj. dnes už nepoužívanou zadní branou areálu Plzeňského Prazdroje. Pokračovat„Železniční most v Doubravecké ulici“

Železniční trať Plzeň – Žatec

Železniční trať Plzeň-Žatec, dříve též Plzeňsko-březenská dráha, je jednokolejná neelektrifikovaná trať označovaná 719, v jízdních řádech pak 160. Licence ke stavbě trati byla udělena Společnosti Plzeňsko-Březenské dráhy (Eisenbahn Pilsen – Preisen – Komotau; EPPK) dne 21.4.1870. Trať byla pro nákladní dopravu uvedena do provozu dne 21.1.1873, pro osobní pak 1.5.1873. Smyslem stavby trati byla především potřeba přepravy hnědého uhlí ze severních Čech do Bavorska. Pokračovat„Železniční trať Plzeň – Žatec“

Železniční most Gambrinus

Most v současné podobě byl vybudován na konci 80. let 20. století. Pamětní deska na nosníku uvádí konkrétně rok 1987 a odkaz na společnost DIZ Škoda Plzeň. Přemostění nově budované čtyřproudové silnice I/26 nahradilo původní most, jehož zbytky se v dané lokalitě mezi dnešním mostem a podchodem pro pěší dá ještě vytušit – viz samostatný článek Bývalý most v ulici U Prazdroje. Pokračovat„Železniční most Gambrinus“

Most Generála Pattona

Most Generála Pattona převádí v severo-jižním směru silnici I/20 přes řeku Mži, silnici I/26 a dále přes další komunikace místního významu. Most tvoří prakticky dva těsně přiléhající mosty označené 20-036..1 pro směr z Lochotína do centra (staničení 79,471) a 20-036..2 pro směr z centra na Lochotín (staničení 79,474). Pokračovat„Most Generála Pattona“

Velké divadlo

Pro stavbu nové budovy městského divadla, které by svou kapacitou a možnostmi odpovídalo potřebám rozvíjejícího se města, byl vybrán pozemek tzv. nad rybníčkem. Dne 20. 12. 1895 bylo započato s přípravnými pracemi. V červnu 1896 byla vypsána veřejná architektonická soutěž, kdy ze 13 projektů byl k realizaci byl ze 13 přihlášených návrhů vybrán projekt Antonína Belšánka. Stavební práce byly zahájeny v lednu 1899. Autorem strojního zařízení jeviště byl inspektor vídeňského Burgtheatru F. B. Bretschneider, železné konstrukce byly dodány Škodovými závody, elektrické osvětlení projektovala firma Bartelmus, Donát a spol., avšak realizoval úspornější František Křižík. Pokračovat„Velké divadlo“

Aktualizace 3.2.2016

Konečně se mi podařilo dokončit kontrolu, opravu a doplnění kategorie Kaple. Doplněny byly jak některé chybějící příspěvky, tak i texty, a fotografie, některé i aktuálně pořízené, jako např. kaple sv. Barbory u Litic či kaple sv. Šimona a Judy nebo výklenková kaplička v Bukovci. Stav se tedy ustálil na počtu 54 kaplí a kapliček, o kterých vím. Předpokládám však, že existovat budou další, zejména pak ty, které jsou součástí staveb. Jednou z takových je tzv. Šternberská kaple, která je součástí katedrály sv. Bartoloměje. Na příspěvek o ní se nyní chystám. Na web byla přidána i přehledová mapa všech kaplí a kapliček v Plzni.

Železniční mosty přes Mikuláškou ulici

Železniční mosty přes Mikulášskou ulici prakticky propojují železniční stanici Plzeň hlavní nádraží s jejím západním zhlavím a to ať už jde o trať do Chebu, Klatov či Domažlic. Z pohledu silniční přepravy tvoří tento úsek poměrně úzké dopravní hrdlo v napojení Slovan na zbytek města, neboť se zde stýká automobilová a tramvajová přeprava a pochopitelně i chodci.

Pokračovat„Železniční mosty přes Mikuláškou ulici“