Železniční most v Doubravecké ulici

Železniční most převádí železniční dopravu na trati Plzeň – Žatec přes Dobraveckou ulici. Současně je po mostě vedena trať k seřaďovacímu nádraží Plzeň – Doubravka a rovněž napojuje Depo kolejových vozidel Plzeň. Díky tomuto mostu je pro silniční dopravu zpřístupněna západní část Doubravecké ulice s areálem Plzeňské teplárenské a ulice Na Sklárně s mj. dnes už nepoužívanou zadní branou areálu Plzeňského Prazdroje. Pokračovat„Železniční most v Doubravecké ulici“

Železniční trať Plzeň – Žatec

Železniční trať Plzeň-Žatec, dříve též Plzeňsko-březenská dráha, je jednokolejná neelektrifikovaná trať označovaná 719, v jízdních řádech pak 160. Licence ke stavbě trati byla udělena Společnosti Plzeňsko-Březenské dráhy (Eisenbahn Pilsen – Preisen – Komotau; EPPK) dne 21.4.1870. Trať byla pro nákladní dopravu uvedena do provozu dne 21.1.1873, pro osobní pak 1.5.1873. Smyslem stavby trati byla především potřeba přepravy hnědého uhlí ze severních Čech do Bavorska. Pokračovat„Železniční trať Plzeň – Žatec“

Železniční most Gambrinus

Most v současné podobě byl vybudován na konci 80. let 20. století. Pamětní deska na nosníku uvádí konkrétně rok 1987 a odkaz na společnost DIZ Škoda Plzeň. Přemostění nově budované čtyřproudové silnice I/26 nahradilo původní most, jehož zbytky se v dané lokalitě mezi dnešním mostem a podchodem pro pěší dá ještě vytušit – viz samostatný článek Bývalý most v ulici U Prazdroje. Pokračovat„Železniční most Gambrinus“

Most Generála Pattona

Most Generála Pattona převádí v severo-jižním směru silnici I/20 přes řeku Mži, silnici I/26 a dále přes další komunikace místního významu. Most tvoří prakticky dva těsně přiléhající mosty označené 20-036..1 pro směr z Lochotína do centra (staničení 79,471) a 20-036..2 pro směr z centra na Lochotín (staničení 79,474). Pokračovat„Most Generála Pattona“

Železniční mosty přes Mikuláškou ulici

Železniční mosty přes Mikulášskou ulici prakticky propojují železniční stanici Plzeň hlavní nádraží s jejím západním zhlavím a to ať už jde o trať do Chebu, Klatov či Domažlic. Z pohledu silniční přepravy tvoří tento úsek poměrně úzké dopravní hrdlo v napojení Slovan na zbytek města, neboť se zde stýká automobilová a tramvajová přeprava a pochopitelně i chodci.

Pokračovat„Železniční mosty přes Mikuláškou ulici“

Železniční zastávka Plzeň-Slovany

Při pátrání po podrobnostech o některých plzeňských železničních zastávkách jsem narazil na jednu zajímavost. V číselníku SŽDC SR 70 jsem pod číslem 739961 objevil železniční zastávku Plzeň-Slovany, která by se měla nacházet na kilometru 347,000 trati Plzeň-České Budějovice, což odpovídá místu na začátku Sušické ulice viz mapa.Ve skutečnosti se zde pochopitelně nic nenachází a i v seznamu je uvedena jako neaktivní, ovšem co nyní není, může v budoucnu být.

Železniční zastávka Plzeň-Orlík

Železniční zastávka Plzeň-Orlík se nachází při nejsevernějším okraji města Plzně na trati číslo 160Plzeň-Žatec. Její původní název do 9.12.2012 zněl Třemošná u Plzně zastávka a odkazoval na bezprostřední blízkost města Třemošná. Katastrálně však tato oblast náleží již Plzni. Navíc v minulosti již název Orlík tato zastávka nesla. Její obslužný význam je především pro dva přilehlé průmyslové podniky, neboť je situována do lesního prostoru a od nejbližší obydlené části Třemošné je vzdálena téměř 1 kilometr. Vlastní zastávka na trati vznikla později než trať samotná, neboť ještě v jízdním řádu 1918/1919 uvedena není.