Česalova studánka

Česalova studánka se nachází na pravém břehu Radbuzy, asi 150 metrů po proudu od Tyršova mostu v místech, kde býval původní most do Radobyčic. Studánka je na seznamu pozorovacích stanic podzemních vod Českého hydrometeorologického ústavu, oddělení hydrofondu a bilancí. Původní název studánky zněl studánka V Česníkách a souvisel patrně se zdejším pěstováním chmele. Postupem času byl název zkomolen na současnou Česalovu studánku.

Literatura
  • Cais Jiří, Vodřich Ladislav, Průvodce naučnou stezkou údolím Radbuzy. Plzeň: Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, 2011. str. 43
  • ČHMÚ: Seznam pozorovacích stanic podzemních vod – PLZEŇ [online][vid. 14.1.2012]. Dostupné z: http://old.chmi.cz/hydro/plzen_p.html

Bolevecký potok

Tento zdánlivě nevýznamný potůček je vodní páteří soustavy boleveckých rybníků. Pramení v Chotíkovském lese v nadmořské výšce přibližně 390 m.n.m. pod bývalou pískovnou Prant na svahu Krkavce (504 m.n.m.) a svou vodou zásobuje většinu rybníků bolevecké soustavy. Při své cestě se nejprve spojí s pravostranným bezejmenným přítokem, který pramení na severním svahu vrchu Sytná (405 m.n.m) a protéká přírodní rezervací Petrovka k prvnímu rybníku, kterým je Strženka někdy též Hádek (jediný rybník soustavy, který neleží v katastru města Plzně, ale již v katastru obce Chotíkov). Bolevecký potok však není jediným přítokem ústícím do Strženky. Na východním svahu Sytné pramenní další nepojmenovaný potok, který přitéká do rybníka Strženky a tedy i do Boleveckého potoka. Dále Bolevecký potok protéká přírodní rezervací Petrovka až k silnici z Plzně k Ledcům a Záluží. Zde se spojuje s dalším pravostranným nepojmenovaným přítokem, který pramení v nevýrazné terénní rýze zhruba v prostoru mezi sídlištěm Košutka a košuteckou střelnicí. Na toku tohoto potůčku jsou v  kaskádě tři nepojmenované rybníky. První dva z nich leží od roku 1976 v  areálu Požární výcvikové plochy boleveckých hasičů. Třetí rybník využíval živnostník Bartovský z Bolevce v zimě jako zdroj ledu (stávala zde drobná stavba ledárny) a v létě rybník vypouštěl a využíval jako louku. Bezejmenný potok poté protéká pod zemí zahrádkářskou kolonií a vyúsťuje na louku, kde se setkává s Boleveckým potokem a za silnicí ústí do Šídlovského rybníku, odtud do rybníku Nováček a nakonec do Třemošenského rybníka, na jehož hrázi probíhá silnice z Plzně do Třemošné. Přítokem Třemošenského rybníka je z levé strany i potok, který vyúsťuje z Kamenného rybníka. Ten je vodou zásobován ze dvou nepojmenovaných potůčků pramenících v okolních lesích. Z Třemošenského rybníka Bolevecký potok podtéká zmiňovanou silnici na Třemošnou a potažmo Most a železniční trať Plzeň – Žatec (skutečný tok Boleveckého potoka jej opouští na pravé straně, vlevo je 166 metrů dlouhý vedlejší odtok) a poblíž arboreta Sofronka se spojuje s levostranným přítokem od severu (o říční délce 1,584 km), na němž leží dva menší rybníky. První z  nich po směru toku je Rozkopaný nebo též Černý rybník, druhý pak rybník Vydymáček. Následně ústí Bolevecký potok do Seneckého rybníka a odtudk rybníku Košinář, kdy vlevo od koryta potoka existuje 593 metrů dlouhé vedlejší rameno kolem zahrádkářské kolonie, které rovněž ústí do rybníka Košinář. Odtud opět dvěma koryty (z nichž skutečným Boleveckým potokem je pouze koryto levé, pravé je nepojmenovaným tokem) směřuje Bolevecký potok do Malého Boleveckého rybníka zvaný též V Chobotu, který je úzkou hrází oddělen od Velkého Boleveckého rybníka. Odtud Bolevecký potok míří pod silnicí na Bílou Horu a železniční vlečkou tamtéž do podzemního kanálu, kterým vyúsťuje těsně před řekou Berounkou, do které se vlévá otevřeným korytem opět jako běžný potok. Celková délka toku Boleveckého potoka, včetně délky průtoku jednotlivými rybníky činí 6,897 km (říčních). Bolevecký potok je levostranným přítokem Berounky a vlastně je jejím i vůbec prvním přítokem.