Bory

Patrně na mýtině okolního převážně borového lesa vznikla ves, nejspíše ještě před založením vlastní Plzně a při vzniku města roku 1295 byla k  Plzni přičleněna. Při přeměřování pozemků za Jana Lucemburského připadl „Bor“ králi, který jej daroval proboštství vyšehradskému. Postupem času, roku 1373 a to až po intervenci císaře Karla IV, získali sice ves Plzenští získali, ovšem za cenu vleklých sporů. Ve 14. století zakoupil část této vsi měšťan Oldřich Scheczel (včetně zminovaných pozemků věnovaných probošství vyšhradskému, což bylo podstatonou následného sporu), kterému ji však násilně odňal biskup mindenský Dětřich a věnoval Janovi a Václavovi z Velhartic. Ves zaniká během husitských válek krátce po roce 1373.
Tato oblast rozprostírající se podél silnice na Klatovy měla pro Plzeň význam především pro pěstování obilí. Právě z tohoto důvodu byla převážná část zdejší zástavby tvořena výstavbou stodol, což přetrvalo téměž do konce 19. století.

Použitá literatura:

  • Ladislav Lábek, Hrad a osada Litice, Edice Památná místa našeho kraje, svazek 13., Plzeň: Grafické závody, 1928, str. 3