Košutka

Místní název pro čtvrť na severním okraji Plzně při cestě do Karlových Varů. Jméno původní osadě kameníků a hrnčířů dal stejnojmenný Košutecký dvůr, který založil plzeňský  měšťan Martin Kestřánek. Údajně za něj zaplatil pomocí tzv. košutovek (bankovky vydané v Uhrách Lajosem Kossuthem), odtud název Košutka, který se při stavbě sídliště na severním předměstí přenesl zcela nesmyslně i na jeho část.

Literatura

Bolevec a okolí: (městské obvody Plzeň 1 a Plzeň 7 – Radčice, části Chotíkova, Ledec, Záluží, Třemošné, Zruče a Sence). Plzeň: Sdružení boleveckých rodáků, 2001, 343 s. ISBN 80-238-7629-5.

 

U Zvonu

Prostor východně od náměstí Republiky je vymezen ulicemi Pražskou a stejnojmennou ulicí U Zvonu a dále pak Křižíkovými sady. Stejné označení nesl i již zde nestojící činžovní dům z přelomu 18. a 19. století, v němž měl dílnu slavný český vynálezce a technik ing. František Křižík. Při povodních v roce 2002 byla celá oblast včetně přilehlé Mlýnské strouhy na jedné a Pražské ulice na druhé straně zatopena. Podmáčení základů domu, který již tak nebyl v dobrém technickém stavu, způsobilo silné statické narušení objektu. Uvažovaná oprava byla jednak nákladná a jednak by po dobu oprav musela být zastavena tramvajová doprava vedoucí bezprostředně kolem. Proto bylo rozhodnuto o odstřelu budovy, ke kterému došlo 30. srpna 2002.

Pro úplnost uvádím odkaz na reportáž o demolici na idnes.cz a na videozáznam vlastního odstřelu domu:

Ostrovec

Louka nacházející se pod Kalikovským mlýnem. Zmiňována již v 15. století.

Literatura

  • M.Wasková, R. Široký, Nástin topografie historického skvrňanského předměstí v Plzni a otázka polohy nejstaršího židovského hřbitova, in: Nardi aristae, Sborník k sedemdesátým narozeninám Ivana Martinovského, str. 97

Kozinec

Lokalita Na Kozinci či Nad Kozincem se nacházela na Skvrňanském předměstí v místech, kde z cesty vedoucí od Skvrňanské brány odbočovala cesta k mlýnu (dnes Kalikovský mlýn). Název je patrně zmiňován v letech 1407, 1430 či 1433 v souvislosti se zdejším dvorem či v letech 1424, 1454 či 1471 pro přilehlou louku.

Literatura

  • M.Wasková, R. Široký, Nástin topografie historického skvrňanského předměstí v Plzni a otázka polohy nejstaršího židovského hřbitova, in: Nardi aristae, Sborník k sedemdesátým narozeninám Ivana Martinovského, str. 96-97

Židovka

Židovkou byl nazýván hospodářský dvůr vzniklý snad v první polovině 16. století na místě bývalého židovského hřbitova. Označení se pak rozšířilo i na okolí.

Literatura

  • M.Wasková, R. Široký, Nástin topografie historického skvrňanského předměstí v Plzni a otázka polohy nejstaršího židovského hřbitova, in: Nardi aristae, Sborník k sedemdesátým narozeninám Ivana Martinovského, str. 102

Goldscheidrovka

Jedná se o místní název pro oblast mezi Karlovem a oblastí Na Hvězdě, od severu dále ohraničenou ulicí Borskou a areálem Škoda Plzeň, od jihu lze oblast těžko vymezit, sahá až k  Borské věznici. Jméno tato oblast získla po majiteli bývalé cihelny, jejíž zbytky stojí ve stejnojmené, tedy Goldscheiderově ulici dodnes. Mimo torza cihlového komína zde lze nalézt i originální důkaz výroby cihel a to cihlu s označením „GOLDSCHEIDER PILSEN“ v jednom ze sloupků zdejšího plotu.

U Pietasu

Křižovatka „U Pietasu“, tedy křižovatka ulic Rokycanská, Masarykova a Dlouhá v Plzni, získala svůj název podle pohřební služby Pietas, která sídlila v Plzni na Rokycanské ulici. Jednalo se o soukromou pohřební službu založenou již před rokem 1913, která svoji činnost ze všech soukromých pohřebních služeb té doby ukončila jako poslední. Zajimavostí je, že na základě častých stížností obyvatel na předražené služby těchto soukromých ústavů dalo město zřídit městský pohřební ústav, který svoji činnost zahájil 1.1.1913 v Pražské ulici.