Bazén Lopatárna

Bazén LopatárnaV médiích se v průběhu roku 2012 objevilo několik úvah nad stavbou akvaparku v Plzni, přičemž jednou z uvažovaných lokalit je právě prostor bývalého venkovního bazénu na Lopatárně. Hledat však nějaké informace k tomuto dnes již zcela zdevastovanému areálu bude velmi nesnadné a tak jsem vložil alespoň nějaké fotografie. Ve svých mlhavých vzpomínkách mám tento areál na počátku 90. let ještě v provozu a podle leteckých snímků byl ještě snad  v solidním stavu i na konci 90. let. V roce 2005 již devastace probíhá patrně v plném proudu a v posledních 2 až 3 letech byla dovršena naprostým „odkovením“ areálu, který dle všudypřítomného začernění stropů slouží nejrůznějším individuím pro vypalování kovu z kabelů apod. Současní dva soukromí vlastníci s areálem dosud nijak nenakládají. Co se týče doby vzniku, dá se konstatovat, opět z dostupných leteckých snímků, že stavba byla realizována kolem roku 1982, neboť v tuto dobu jsou již patrné stavby (budova technologie je ještě nezastřešená) i bazén.

Městské lázně

Městské lázně

Úvahy o výstavbě nových městských lázní, nahrazujících dosavadní v Prokopově a Paromlýnské ulici z roku 1871, vyústily v roce 1887 k přijetí návrhu na jejich stavbu. První z projektů, tehdy ještě v lokalitě nad Saským mostem na pravém břehu Mže, byl z roku 1890, další v letech 1899 a 1909. Projekt pro novou lokalitu, tentokráte v tzv. Národní zahradě na pravém břehu Radbuzy, byl zadán v roce 1923 pražskému architektu Bedřichu Bendlmayerovi, který působil především v Praze v rámci secesní výstavby počátku 20. století. Po třech letech však byla smlouva v roce 1926 pro časté neshody ze strany města ukončena. Projekt byl následně přepracován a s vlastní stavbou bylo započato v březnu 1929. Výstavba lázní probíhala v několika etapách. První byla dokončena v říjnu 1931 a zahrnovala mimo vstupní části tzv. lidové lázně B, tedy sprchové, parní a vanové lázně. V březnu roku 1932 byla dokončena i druhá etapa, tedy část A, zahrnující převlékárnu s 48 kabinkami, dále s kruhovým bazénem o průměru 5,5 metru a teplotou vody 30°C s kopulovitým stropem na osmi sloupech, malými bazénky na studenou a vlažnou vodu, teplovzdušnou (55°C), horkovzdušnou (70°C) a parní lázní (45°C), kuřáckou a nekuřáckou odpočívárnou, sprchami a místností pro maséra a holiče. Součástí této etapy byl i necelých 25 metrů dlouhý, 10 metrů široký a hluboký až 3,05 metru. Obložení bazénu bylo provedeno bílými obkladačkami na stěnách, světle zelenými na dně a 5 drah bylo vyznačeno tmavě zelenými. Vlastní zaklenutá hala byla dlouhá 42 metrů a 18 metrů široká. Převlékacích kabin bylo 82 pro muže (v suterénu), 83 pro ženy (na galerii, která obepínala celý bazén) a 80 skříněk pro děti a dorost. Třetí etapa, dokončená v říjnu 1932 zahrnovala rašelinné lázně, elektroterapii, vodoléčbu či horské slunce v přízemí a dále uhličité a bylinné lázně v podkroví. Budova byla vážně poškozena v poledne 20. 12. 1944 náletem těžkých amerických bombardérů na východní předměstí Plzně. K rekonstrukci poškozeného areálu dle projektu architekta V. Neckáře bylo vydáno povolení roku 1945. V rámci těchto prací již nebylo obnoveno těžce poškozené sloupoví, místo kterého byl zvýšen rizalit o dvě patra na úkor rovněž poškozeného frontonu (tympanonu). První etapa oprav byla dokončena již v roce 1948, do plného provozu byl areál předán v roce 1953. V dalších letech byly prováděny již jen dílčí úpravy např. v roce 1955 instalace třetího výtahu či v roce 1977 výměna střešní krytiny za hliníkovou a obnova fasády. Od poloviny 90. let 20. století je areál uzavřen a díky vandalům chátrá. Z pohledu stavebně-technického tvoří komplex tři vzájemně propojené budovy a to čelní souběžná s nábřežím (obsahovala vstupní halu, prostory poskytovaných služeb jako kadeřnictvím pedikúra, masáže, kavárna, dále pak tělocvičny, ordinace, administrativní i provozní zázemí) pravé tzv. jižní křídlo kolmé na čelní budovu s plaveckým bazénem, šatnami a technologií, a dále pak vnitřní trakt, jehož plochá střecha tvoří z velké části terasu mezi předním a jižním křídlem. V této části se nachází jednak technické zázemí jako kotelna (dva kotel na tuhá paliva s příslušnou technologií), prádelna, sušárna, sklady a dále pak sauny a šatny. Celkem se komplex rozprostírá na 2500 m2 zastavěné plochy, obsahuje 8000 m2 plochy podlahové a obestavěná plocha je 50100 m3. Areál stojí na třech pozemcích (846, 871/10, 874/1) o celkové výměře 4505 m2.

Aktualizace 30.10.2012
Společnost DPZ Consulting s.r.o. získala i přes počáteční zamítavý postoj odboru památkové péče Magistrátu města Plzně, dne 26.10.2012 povolení k využití budovy Městských lázní, kterou získala 2. října 2012 na dobu neurčitou do nájmu od italského majitele, firmy TWB Praha, jako paintballového hřiště, výstvaních prostor i pro pořádání kulturních akcí a to pod oficiální znakčou PPArena.