Mariánský morový sloup

Popis
Morový sloup na čtvercovém půdorysu je umístěn v severozápadním kvadrantu náměstí republiky. Spodní část tvoří šest schodů vedoucích k zábradlí, které je tvořeno kuželkami a zpevňujícími pilířky ozdobenými platickými rozetami. Na středových pilířcích tří stran jsou usazeny soch, na ostatních jsou umístěny koule. Další čtyři sochy světců jsou na pilířcích v rozích hlavního soklu, z nějž vyrůstá hadký pilíř ozdobený akanovými listy u patky a vrcholící korinskou hlavicí a na ní usazenou barokní replikou gotické Plzeňské madony.

Na východní straně se nachází mramorová deska s nápisem: „Roku 1681 nákladem Plzeňské obce na odvrácení morové rány postavena. Roku 1890 a znovu roku 1931 dobrovolnými příspěvky opravena.“ Na úrochni prvního schodu je morový sloup po obvodu obechnán kovovým hrazením.
Morový sloup zdobí celkem 8 soch světců (po směru hodinových ručiček počínaje sv. Rosálií uprostřed východní strany): ležící sv. Rosálie, sv. Bartoloměj, sv. František Xaverský, sv. Roch, sv. Barbora, sv. Florián, sv. Petr z Alkantary a sv. Václav. Na vrcholu sloupu pak zmiňovaná replika Plzeňské madony s Jezulátkem, které v rukou drží místo jablka jako upomínku na morovou epidemii.

Historie
Stavba morového sloupu byla zadána jako dík za odvrácení první morové epidemie v Plzni.  Rozhodnutí padlo při slavnostním procesí 22. 9. 1680. Už v říjnu byly vyhloubeny základy a v listopadu téhož roku arciděkan Jan Alexus Čapek položil základní kámen. na realizaci spolupracovali sochař Kristián Widman, kameník Jan Meilich (Mejlík) a zedník Martin Novák. Dílo, které zahrnovalo hlavní sloup a snad i sochu sv. Rosálie, bylo dokončeno roku 1681. Po další morové epidemii v letech 1713 až 1714 byl morový sloup rozšířen o vnější část a další sochařskou výzdobu do dnešní podoby.
Zajímavostí z historie sloupu je pokus arciděkana Hlavana z roku 1865 o přestěhování sloupu, který naštěstí skončil neúspěchem.