Železniční trať Plzeň – Žatec

Železniční trať Plzeň-Žatec, dříve též Plzeňsko-březenská dráha, je jednokolejná neelektrifikovaná trať označovaná 719, v jízdních řádech pak 160. Licence ke stavbě trati byla udělena Společnosti Plzeňsko-Březenské dráhy (Eisenbahn Pilsen – Preisen – Komotau; EPPK) dne 21.4.1870. Trať byla pro nákladní dopravu uvedena do provozu dne 21.1.1873, pro osobní pak 1.5.1873. Smyslem stavby trati byla především potřeba přepravy hnědého uhlí ze severních Čech do Bavorska. Pokračovat„Železniční trať Plzeň – Žatec“

Železniční zastávka Plzeň-Slovany

Při pátrání po podrobnostech o některých plzeňských železničních zastávkách jsem narazil na jednu zajímavost. V číselníku SŽDC SR 70 jsem pod číslem 739961 objevil železniční zastávku Plzeň-Slovany, která by se měla nacházet na kilometru 347,000 trati Plzeň-České Budějovice, což odpovídá místu na začátku Sušické ulice viz mapa.Ve skutečnosti se zde pochopitelně nic nenachází a i v seznamu je uvedena jako neaktivní, ovšem co nyní není, může v budoucnu být.

Železniční zastávka Plzeň-Orlík

Železniční zastávka Plzeň-Orlík se nachází při nejsevernějším okraji města Plzně na trati číslo 160Plzeň-Žatec. Její původní název do 9.12.2012 zněl Třemošná u Plzně zastávka a odkazoval na bezprostřední blízkost města Třemošná. Katastrálně však tato oblast náleží již Plzni. Navíc v minulosti již název Orlík tato zastávka nesla. Její obslužný význam je především pro dva přilehlé průmyslové podniky, neboť je situována do lesního prostoru a od nejbližší obydlené části Třemošné je vzdálena téměř 1 kilometr. Vlastní zastávka na trati vznikla později než trať samotná, neboť ještě v jízdním řádu 1918/1919 uvedena není.

Železniční stanice Plzeň – Koterov

Železniční stanice Plzeň-KoterovŽelezniční stanice Plzeň – Koterov, nacházející se na trati 190 Plzeň-České Budějovice, je druhou plzeňskou železniční stanicí (po hlavním nádraží). Geograficky se nachází na jihovýchodním okraji města směrem k městské části Plzeň – Koterov uprostřed průmyslové zástavby kolem Velenické ulice. Mimo vlastní staniční budovy a dvou již nepoužívaných stavěděl navazuje na stanici jednak manipulační kolej(e) s boční a čelní rampou na jižním okraji a poté rozsáhlý, dnes již velmi zpustlý komplex manipulačních kolejí a souvisejících budov přiléhající k východní části stanice.